&Hypotyre&óza &&&&&&&&&&Hypotyre&óza je celkem roz&š&ířen&ý a poměrně v&ážn&ý dědičn&ý probl&ém funkce &št&ítn&é žl&ázy, kter&ý se vyskytuje u čistokrevn&ých psů. Neexistuje plemeno psů kter&é by nebylo postiženo, bohužel ale nen&í možn&é přesně určit m&íru roz&š&ířen&í protože nejsou k dispozici statistick&é &údaje. Veterin&áři se v&šak s touto chorobou setk&ávaj&í poměrně často.&
Vzhledem k m&íře dědičnosti, spojen&é se sn&íženou funkc&í &št&ítn&é žl&ázy, je prov&áděn&í testů na chovn&ých jedinc&ích sp&í&še ot&ázkou nutnosti než volby pro v&šechny chovatele. Pod&ívejme se nejprve na &št&ítnou žl&ázu, co je to a jak funguje.&
&
&Syst&ém&&
Uvažujme o &št&ítn&é žl&áze jako o krystalu kter&ý určuje rychlost hodin na va&šem poč&ítači. Když produkuje př&íli&š mnoho nebo naopak m&álo cel&ý syst&ém začne &špatně fungovat protože jednotliv&é souč&ásti nefunguj&í tak jak maj&í. Společně s hypof&ýzou funguje &št&ítn&á žl&áza jako dirigent kter&ý ř&íd&í činnosti jednotliv&ých org&ánů. Funguj&í jako termostat, regul&átor ot&áček, kontrolka tlaku v mechanick&ých syst&émech.&
Protože m&á &št&ítn&á žl&áza takov&ý v&ýznam pro spr&ávn&é fungov&án&í těla, každ&é naru&šen&í jej&í funkce může m&ít velmi v&ážn&é n&ásledky.&
Přirovn&án&í k telefonn&í &ústředně je velmi v&ýstižn&é. Přestože telefonn&í &ústředna ani nevys&íl&á ani nepřij&ím&á telefonn&í hovory, reguluje a směruje hovory. Nen&í důležit&é jak dobře nebo &špatně funguje va&še telefonn&í linka nebo linka osoby kter&é vol&áte pokud nebude spr&ávně fungovat telefonn&í centr&ála. V těle funguje mnoho obrann&ých mechanismů. Použijme opět analogii s telefonn&í &ústřednou. Pokud přestane fungovat satelitn&í spojen&í, &ústředna převede v&šechny telefonn&í hovory na mikrovlnn&é spojen&í nebo na jin&é satelity. Každ&ý z těchto syst&émů m&á v&šak svou kapacitu přenosu. Takže telefonn&í spojen&í bude fungovat ale &ústředna ztrat&í č&ást sv&é kapacity.&
Pokud je funkce &št&ítn&é žl&ázy č&ástečně naru&šena, ostatn&í syst&émy budou fungovat d&ále, ale s niž&š&í v&ýkonnost&í a niž&š&í rychlost&í.&
V př&ípadě poruchy na&š&í telefonn&í &ústředny se cel&ý syst&ém nezhrout&í ale bude mnohem zranitelněj&š&í a nebude schopen pružně reagovat na dal&š&í probl&émy. A tak je to i s hormon&áln&ím syst&émem, protože velkou měrou ovlivňuje imunitu cel&ého organismu. Pokud bude imunitn&í syst&ém naru&šen nebo nebude spr&ávně fungovat cel&ý organismus bude n&áchylněj&š&í ke &škodliv&ým vlivům prostřed&í a nebude schopen se proti nim br&ánit.&
&
&&št&ítn&á žl&áza&&
Pod&ívejme se nyn&í na &št&ítnou žl&ázu a pojďme si vysvětlit co to je a jak funguje. Mějme na paměti na&š&í analogii s telefonn&í &ústřednou. &št&ítn&á žl&áza je u psů složena ze dvou laloků nach&ázej&íc&ích se po obou stran&ách hrtanu (d&ýchac&í trubice). Je zn&ámo že produkuje nejm&éně dva př&íbuzn&é hormony: Thyroxin (T4) a Triiodothynonin (T3). Jedin&ý rozd&íl je v tom že T4 m&á v&áz&ány čtyři atomy iodu a T3 m&á jen tři. &št&ítn&á žl&áza produkuje přev&ážně T4, ale je to pr&ávě T3 kter&ý je pro fungov&án&í organismu tak důležit&ý.&
&
&Synt&éza T3 z T4&&
V př&ípadě potřeby se z T4 st&áv&á T3 tak, že v s&érii složit&ých kroků kter&é se děj&í hlavně v j&átrech a ledvin&ách se z T4 uvoln&í jeden atom iodu.&
Hormony jsou po těle distribuov&ány krv&í tak, že se nav&áž&í na proteiny krevn&í plazmy. M&éně jak 1% T3 a 0,1% T4 zůst&ávaj&í voln&é. Jeden z běžně prov&áděn&ých testů zji&šťuje množstv&í voln&ých T3 a T4. Pouze voln&ý hormon je schopen vniknout do buněk. Jakmile projdou buněčnou membr&ánou, nav&áž&í se opět na protein. Tento proces d&á sign&ál receptoru uvnitř buněčn&ého j&ádra a aktivuje synt&ézu různ&ých metabolick&ých enzymů. Tyto enzymy reguluj&í baz&áln&í metabolickou &úroveň organismu, jak&ýsi těln&í volnoběh. Tato baz&áln&í metabolick&á &úroveň organismu ř&íd&í množstv&í spotřeby kysl&íku a energetick&ý v&ýdaj, kter&ý m&á vliv na produkci tepla. To je proč spotřebov&áv&áme energii abychom udržovali tělesnou teplotu a je to tak&é důvod proč jedinci se sn&íženou funkc&í &št&ítn&é žl&ázy nesn&á&šej&í chlad.&
&
&Kontroln&í mechanismy&&
Vnitřn&í kontrola hladiny hormonů je složit&ý proces. Hormony &št&ítn&é žl&ázy nejsou vylučov&ány kontinu&álně ale ve skoc&ích. Tento proces můžeme přirovnat k funkci termostatu. Jakmile poklesne hladina voln&ého hormonu &št&ítn&é žl&ázy v plasmě pod určitou hranici, podvěsek mozkov&ý začne vylučovat TRH. TRH stimuluje produkci TSH z adenohypof&ýzy a ten nastartuje produkci hormonů &št&ítn&é žl&ázy. Dal&š&í funkc&í TSH je zachov&án&í funkčnosti &št&ítn&é žl&ázy. Nespr&ávn&á hladina TSH způsobuje atrofii &št&ítn&é žl&ázy. Toto je hlavn&í důvod proč je včasn&á diagnostika a &účinn&á l&éčba tak důležit&á. Jakmile &št&ítn&á žl&áza atrofuje už se nezregeneruje. Sekrece TSH ustane jakmile se koncentrace hormonů v plazmě je dostatečn&á a jakmile opět klesne, sekrece se znovu nastartuje.&
&
&Klinick&é př&íznaky&&
Vzhledem k množstv&í funkc&í kter&é &št&ítn&á žl&áza ovlivňuje mohou b&ýt klinick&é př&íznaky &špatn&é funkce &št&ítn&é žl&ázy různ&é. Vět&šina majitelů si uvědom&í probl&ém když se změn&í kvalita srsti psa, protože je to symptom o kter&ém se nejv&íc v&í. Klasick&é př&íznaky jsou vyr&ážky a ztr&áta srsti po obou stran&ách trupu nebo na ocase. Nov&ý růst srsti je obvykle velmi pomal&ý a srst se jev&í such&á nebo jinak zbarven&á. Barvu může změnit i pokožka, ta se může tak&é mastit, zap&áchat a ztlu&šťovat se. Pes snadno tloustne, st&áv&á se letargick&ým, pomal&ým a přest&áv&á se pohybovat. Často byly pozorov&ány i u&šn&í infekce, změny chov&án&í, nervov&é poruchy jako nevyprovokovan&á agrese, nakl&áněn&í hlavy, z&áchvaty, ob&íh&án&í v kruhu a paral&ýza obličejov&ých nervů. Nav&íc se objevuj&í poruchy reprodukčn&ího syst&ému jako je prodloužen&ý anestrus a niž&š&í schopnost zabřez&ávat. Z tohoto v&ýčtu je jasn&é že se jedn&á o velmi v&ážnou nemoc a je nutn&é j&í včas podchytit.&
&
&Př&íčiny&&
Pro chovatele jsou důležit&é dvě ot&ázky. Co způsobuje sn&íženou funkci &št&ítn&é žl&ázy? Zvy&šuje se frekvence v&ýskytu? Vět&šina př&ípadů je n&ásledek autoimunn&í thyre&óza To je stav kdy imunitn&í syst&ém napad&á tk&áň &št&ítn&é žl&ázy. Tělo se tomu br&án&í tak že nut&í žl&ázu produkovat v&íce hormonů ale postižen&ý jedinec nakonec nen&í schopen produkovat dostatečn&é množstv&í hormonů k zaji&štěn&í spr&ávn&é funkce organismu. Jeden ze způsobů jak tento stav diagnostikovat je zji&štěn&í př&ítomnosti protil&átek napadaj&íc&ích &št&ítnou žl&ázu, hlavně TgAA (thyroglobulin antibody). Přestože je jasn&é že existuje genetick&á predispozice k t&éto chorobě, z&álež&í tak&é na vlivu prostřed&í, na v&ýživě a na vystaven&í vlivu toxinů. Tyto faktory způsob&í vznik onemocněn&í u geneticky predisponovan&ého jedince. V&íme že schopnost těla zachovat homeost&ázi když je vystaveno změn&ám prostřed&í z&ávis&í na schopnosti detoxifikace. Tato schopnost je z&ávisl&á na změn&ách hladiny hormonů &št&ítn&é žl&ázy. Toxiny, nutričn&í deficity a alergie jsou vněj&š&í faktory kter&é mohou ovlivnit na&ši představu v&ýskytu sn&ížen&é funkce &št&ítn&é žl&ázy.&
&
&Plemenn&á specifika&&
Hladiny hormonů kter&é považujeme za norm&áln&í se li&š&í plemeno od plemene. Je zřejm&é že někter&á plemena jsou n&áchylněj&š&í ke sn&ížen&é funkci &št&ítn&é žl&ázy. V&íce jak tři čtvrtiny z 140 plemen uznan&ých AKC jsou geneticky predisponov&ána. Tato č&ísla jsou alarmuj&íc&í, pokud vezmeme v &úvahu i fakt že nejpopul&árněj&š&í plemena jsou mezi predisponovan&ými, pod&íl ohrožen&ých jedinců v ps&í populaci bude velmi vysok&ý.&
&
&Chovn&í a nechovn&í psi&&
Jedn&ím z hlavn&ích kriteri&í pro v&ýběr chovn&ých jedinců je jejich vhodnost pro reprodukci plemene. Tady je zakop&án pes. To co jedni považuj&í za velmi ž&ádouc&í, druz&í považuj&í za než&ádouc&í. To co jedni považuj&í za důležit&é druz&í považuj&í za bezpředmětn&é. V&šichni se ale shodneme na tom že spr&ávn&á funkce &št&ítn&é žl&ázy je jedn&ím z hlavn&ích kriteri&í při v&ýběru chovn&ých psů neboť roz&š&ířen&í hypotyre&ózy je v genofondu značn&é.&
&
&Testov&án&í a diagnostika&&
Testy na zji&štěn&í hypotyre&ózy jsou mezi odborn&íky velmi spornou oblast&í protože postižen&á zv&ířata nemus&í vykazovat klinick&é př&íznaky nemoci. N&ásledně mohou b&ýt tedy laboratorn&í v&ýsledky zav&áděj&íc&í. V &úvahu mus&í b&ýt br&án tak&é věk psa. Koncentrace se totiž s věkem snižuj&í a u &štěňat mohou b&ýt nad &úrovn&í kter&á je u dospěl&ých považov&ána za norm&áln&í. Nav&íc určit&é druhy l&éků např&íklad na b&ázi steroidů mohou ovlivnit v&ýsledky. Protože existuje mnoho faktorů kter&é mohou ovlivnit množstv&í hormonů v krvi, je nutn&é zač&ít s důkladnou prohl&ídkou. Jestliže pes vykazuje klinick&é př&íznaky choroby, laboratorn&í testy vykazuj&í sn&íženou hladinu T4 a zv&ý&šenou hladinu TSH je tato skutečnost dostačuj&íc&í pro stanoven&í diagnozy hypotyre&ózy.&
Pokud se rozhodujete chovat je velmi pravděpodobn&é že budete testovat asymptomatick&ého jedince. Testujte psa po t&é co pohlavně dospěl a když fena neh&ár&á. Dobr&é je zač&ít s testy v roce věku psa. Z&ákladn&í panel by měl obsahovat měřen&í voln&é T4, př&ítomnost TSH a test na TgAA. Nepředpokl&ádejte že pokud v&ýsledky budou v normě m&áte spolehlivě zdrav&ého psa. Choroba se totiž může vyvinout v pozděj&š&ím věku a jedin&ým spolehliv&ým prostředkem je každoročn&í testov&án&í chovn&ých jedinců.&
&
&Nutnost sledov&án&í v&ýskytu nemoci v populaci&&
Nyn&í je snad jasn&é že tato choroba je velmi v&ážn&á. Oba autoři jsou přesvědčeni že každ&ý zodpovědn&ý chovatel by měl sv&á chovn&á zv&ířata pravidelně testovat. Chov na zv&ířatech vykazuj&íc&ích sn&íženou funkci &št&ítn&é žl&ázy nebo na zv&ířatech netestovan&ých je nezodpovědn&ý a neetick&ý. I bez zl&ých &úmyslů je takov&é jedn&án&í velmi kr&átkozrak&é. Bohužel mus&íme konstatovat že vět&šina chovů je založena na psech bez testů &št&ítn&é žl&ázy a mnoha jin&ých dědičn&ých chorob.&
Tento odstavec si pros&ím přečtěte několikr&át. V chovatelsk&ém světě jsou dva t&ábory. Ti propaguj&íc&í testy a ti co testy považuj&í za zav&áděj&íc&í. Douf&áme že jsme v&ás t&ímto čl&ánkem přesvědčili o nutnosti testy jsou nejen důležit&é z medic&ínsk&ého hlediska ale i z hlediska ekonomick&ého v okamžiku kdy um&ísťujete &štěňata do nov&ých domovů. St&ále v&íce chovatelů se přikl&án&í k zast&áncům testov&án&í funkce &št&ítn&é žl&ázy a nejen je propaguj&í ale informuj&í nov&é majitele o tom že rodiče jejich &štěňat jsou testov&áni. Předpokl&ád&áme že tento trend bude pokračovat k užitku chovu čistokrevn&ých psů.&&&& &&&&&&Epilepsie &&&&&&&&&&&St&ále v&íce plemen se zač&ín&á pot&ýkat s probl&émem epilepsie. Možn&á poto že jsem neurologa a tak&é proto že se zab&ýv&ám chovem několika plemen (Irsk&ý setr, Anglick&ý &špringr&španěl, Sibiřsk&ý hasky) se setk&áv&ám s ot&ázkou epilepsie v&íc než s jak&ýmkoli jin&ým probl&émem čistokrevn&ého chovu. Způsob přenosu geneticky podm&íněn&é epilepsie je u každ&ého plemene jin&ý, sp&í&š bychom měli ř&íct že způsob přenosu se li&š&í i v jednotliv&ých lini&ích. V někter&ých př&ípadech se jedn&á o dědičnost recesivn&í nebo dominantn&í, z&ávislou na jednom genu zak&ódovanou na autosomn&ím chromosomu. Pokud je epilepsie dědičn&á jedn&ím z těchto dvou způsobů, etick&é principy dal&š&ího chovu jsou jasn&é. Nositel&é dědičn&é epilepsie mus&í b&ýt podle m&ého n&ázoru z chovu vyřazeni. U vlastnost&í s dědičnosti autosomně recesivn&í nebo autosomně dominantn&í je poměrně snadn&é naj&ít nositele, nebo alespoň odhadnout pravděpodobnost s jakou dan&ý jedinec bude nositelem. Vět&šinou je ale mnohem těž&š&í určit způsob přenosu t&éto choroby, může b&ýt totiž i multifaktori&áln&í nebo polygenn&í. V těchto př&ípadech je rozhodov&án&í o chovu mnohem těž&š&í a vyřazen&í jedince z chovu bude z&áviset na množstv&í v&ýskytu genů v populaci.&
Epilepsie je nekotrolovateln&ý elektrick&ý stav mozku. Může to b&ýt něco jako neorganizovan&á elektrick&á bouřka mozku ale čstěj&š&í je synchronizovan&é a rytmick&é v&ýboje ve v&šech č&ástech mozku, kter&é ru&š&í norm&áln&í elektrickou aktivitu mozku, kdy ve vln&ách doch&áz&í k elektrick&ým v&ýbojům a ty maj&í za n&ásledek chov&án&í kter&é u postižen&ých jedinců pozorujeme a kter&ým ř&ík&áme z&áchvaty. Z&áchvaty se mohou projevovat různě ale u jednoho zv&ířete se vět&šinou projevuj&í stejně. Mohou se projevovat jako kr&átk&é obdob&í zmatenosti (15-30 sekund) bez ztr&áty vědom&í nebo dokonce bez ztr&áty kontroly. Z&áchvaty děl&íme na z&áchvaty zasahuj&íc&í jen č&ást mozku (č&ástečn&é), nebo z&áchvaty zasahuj&íc&í cel&ý mozek (generalizovan&é). Generalizovan&é z&áchvaty se vět&šinou projevuj&í jako rytmick&é křeče motorick&ého svalstva v různ&é intenzitě, kter&ým předch&áz&í n&áhl&é stažen&í cel&ého těla a obr&ácen&í oč&í dovnitř hlavy. Tyto z&áchvaty obvykle n&ásleduje f&áze jej&íž d&élka odpov&íd&á d&élce křeč&í. V t&éto f&ázi je buď těžk&é nebo dokonce nemožn&é zv&íře probudit. Generalizovan&é z&áchvaty mohou b&ýt buď dědičn&é nebo mohou b&ýt způsobeny chorobou jako je diabetes, postižen&í jater atd. Č&ástečn&é z&áchvaty se li&š&í podle toho kter&á č&ást mozku je zasažena. Při takov&ém z&áchvatu můžeme např&íklad sledovat že se zv&ířeti nekontrolovatelně třese jedna končetina nebo může poř&ád opakovat jednu činnost (mrkat, olizovat, chodit, ) ale vždy je zv&íře alespoň č&ástečně při vědom&í neboť je zasažena jen č&ást mozku. Tyto č&ástečn&é z&áchvaty neprov&áz&í f&áze kdy je zv&íře znecitlivěno. Č&ástečn&é z&áchvaty mohou m&ít tak&é dědičnou povahu ale v tomto př&ípadě je vždy nutn&é uvažovat o jin&é prim&árn&í př&íčině. I generalizovan&é z&áchvaty se mohou zpoč&átku jevit jako č&ástečn&é, je v&šak ot&ázkou času než se z&áchvat roz&š&íř&í na cel&ý mozek. Určen&í o jak&ý druh z&áchvatu se jedn&á pomůže l&ékaři stanovit diagn&ózu. Samožřejmě je tak&é nutn&é zn&át předky psa a jejich diagn&ózy. Př&íčin epilepsie je velk&é množstv&í. Moje zku&šenost mi rad&í že pokud nen&í možn&é zjistit př&íčinu je třeba epilepsii považovat za zděděnou. Z&ákladn&ím předpokladem pro to abychom pochopili dědičnost epilepsie je uvědomit si že každ&é zv&íře může za určit&ých okolnost&í dostat z&áchvat. Př&íčiny mohu b&ýt různ&é od nedostatku sp&ánku, hypoglykemie, dehydratace a s n&í spojen&á elektrolytick&á nerovnov&áha mohou přivodit z&áchvat a zv&íře nemůže b&ýt považov&áno za epileptika, stejně jako o psu, kter&ý spadne z velk&é v&ý&šky a zlom&í si nohu nemůžeme předpokl&ádat že je predisponovan&ý ke zlomenin&ám kost&í. Pes kter&ý je vystaven metabolicky stresuj&íc&ím vlivům může m&ít z&áchvat bez toho aby byl postižen epilepsi&í. Opakovan&é z&áchvaty ov&šem vyžaduj&í vy&šetřen&í na epilepsii. Pokud se v linii tato nemoc vyskytuje a je tedy určit&é genetick&é riziko, jeden z&áchvat je dostačuj&íc&í k tomu aby bylo zv&íře vyřazeno z chovu, ale neznamen&á že toto zv&íře bude trpět z&áchvaty po cel&ý zbytek života.&
Odhalen&í př&íčiny epilepsie je z&ákladn&ím krokem ke stanoven&í nejen l&éčby ale tak&é k tomu aby chovatel mohl rozhodnout o budouc&ím využit&í sourozenců, rodičů a přibuzn&ých postižen&ého psa. Hypoglyk&émie je jednou z nejčastěj&š&ích př&íčin z&áchvatů. U toy plemen maj&í &štěňata z&áchvaty velmi často pr&ávě z tohoto důvodu. Někter&á sportovn&í nebo loveck&á plemena jsou postižen&á z&áchvaty kter&é jsou způsobeny sn&ížen&ím z&ásob glykogenu v j&átrech způsoben&ým velkou z&átěž&í. N&ádory slinivky bři&šn&í mohou tak&é způsobit hypoglyk&émii, kter&á se často projevuje před pravideln&ým krmen&ím, když je v krvi nejniž&š&í hladina cukru. Před a poporodn&í hypoglykemie může b&ýt tak&é př&íčinou z&áchvatu, kter&ý nen&í př&íznakem epilepsie. Elektrolytick&á nerovnov&áha může b&ýt tak&é způsobit z&áchvat. Hyponatremie může b&ýt př&íčinou z&áchvatu a je vět&šinou spojov&ána s dehydratac&í, otravou vody a syndromy &špatn&é hormon&áln&í sekrece kter&é jsou n&ásledky &špatn&é funkce &št&ítn&é žl&ázy a hypof&ýzy. Dehydratace a jin&é elektrolytick&é nerovnov&áhy a intestin&áln&í poruchy je snadn&é klinicky zjistit a neměly by b&ýt přehl&íženy jako možn&é spou&štěče z&áchvatů. V &úvahu by měla b&ýt br&ána i Hypomagnesemie Hyperkalemie se objevuje u jedinců s Addisonovou chorobou&
Napaden&í vnitřn&ími parazity, zvl&á&šť u mlad&ých psů mohou b&ýt př&íčinami z&áchvatů pravděpodobně protože je prov&ázeno řadou komplikac&í jako Hypoglykemie, Hypokalcemie a intoxikacemi. Během l&éčby je třeba vz&ít v &úvahu i možn&é alergie na potravu a rizikov&é potraviny vyřadit z j&ídeln&íčku. Rizikov&é jsou i toxick&é prvky např&ílad organick&é fosf&áty, těžk&é kovy jako olovo a rtuť, antiparazit&áln&í př&ípravky a před&ávkov&án&í doplňky k potravě. Onemocněn&í mozku jako meningoencefalitida, n&ádory, patogenn&í anom&álie a post traumatick&é leze by měly b&ýt br&ány v &úvahu jako možn&é př&íčiny epilepsie. V kontextu tohoto čl&ánku nemůžeme uv&ést kompletn&í přehled. Zku&šen&ý veterin&ář nebo veterin&árn&í neurolog se mus&í spolehnout na zdravotn&í z&áznamy psa, jeho věk, typ z&áchvatu, neurologick&é a obecn&é vy&šetřen&í psa, plemenn&é dispozice, informace o jeho sourozenc&ích a předc&ích a dal&š&í informace a určit spr&ávn&ý postup. V z&ávislosti na př&íčině z&áchvatů, je možn&é určit postup l&éčby a tak&é se rozhodnout o př&ípadn&ém chovu na tomto zv&ířeti. Předčasn&é z&ávěry o dědičnosti v př&ípadě dan&ého psa mohou v&ést ke &špatn&ému způsobu l&éčby (např. anitepileptika v př&ípadě kdy je nutn&é změnit složen&í stravy) a tak&é ke &špatn&ému rozhodov&án&í v r&ámci chovatelsk&ého programu. Jak jsem již uvedl, pokud nen&í možn&é určit př&íčinu z&ískan&é epilepsie, je j&í třeba považovat za dědičnou. Je m&éně &škodliv&é považovat jedince za geneticky postižen&ého a vyřadit jej z chovatelsk&ého programu než jej považovat jeho nemoc za z&ískanou a d&ále chovat v linii postižen&é dědičnou epilepsi&í. Pokud jsme provedli v&šechna potřebn&á vy&šetřen&í a nenalezli jsme př&íčinu z&ískan&é epilepsie nezb&ýv&á n&ám než předpokl&ádat že epilepsie je zděděn&á. Pak stoj&íme před rozhodnut&ím chovat na př&íbuzn&ých jedinc&ích. Toto rozhodnut&í je osobn&í věc a nehraj&í v něm roli jen genetick&é faktory ale anal&ýza dědičnosti, nebo předpokl&ádan&é dědičnosti je v rozhodov&án&í o tom zda př&íbuzn&é jedince vyřadit z chovu či nikoli velmi důležit&á. Dědičn&á epilepsie se může přen&á&šet, a tak&é se přen&á&š&í, v&šemi zn&ám&ými způsoby. Dědičnost v&ázan&á na pohlav&í je dokumentovan&á pouze u někter&ých metabolick&ých př&íčin jako např&íklad neurodegenerativn&í poruchy kter&é epilepsii způsobuj&í, nikoli v&šak u epilepsie samotn&é.&&&&&&&&& &&&&&&
|
| |
Africky lvi pes- vse kolem tohoto prirodniho africkeho plemene
|
Celkem
Týden
Dnes
Online
MaxOn
|
714575
179
26
1
5
|
|
| 
Inzerce zdarma
Hry on-line
Fotosoutěž
Puzzle online
Tapety na plochu
Mapa světa